CervenaModraZelenaOranzovaFialova
Zmenseni velikosti textuNavrat do puvodni velikostiZvetseni velikosti textu
Bohuzel. Flash player neni nainstalovan nebo je zastaraly.Zde najdete aktualni verzi potrebnou pro zobrazen� teto casti.

Změny na webu

Jste zde: Úvod arrow Kultura a spolky arrow Pohádky Marie Čápové arrow O třech káňatech
O třech káňatech Tisk E-mail

O třech káňatech

V malé chaloupce pod skálou, tam, kde dnes bydlí Hlaváčkovi, žili kdysi před dávnými časy tatínek a maminka s malou Maruškou. Žili skromně, ale šťastně. Tatínek jezdil do Mšena za prací, maminka se starala o Marušku a malé hospodářství. Na dvorku běhaly slepičky s kuřátky, pár kachniček, z chlívka vše zvědavě pozorovala kozička. Na malém políčku rostly brambory i cibule, na zahrádce mrkev a jiná zelenina. Práce tatínkovi a mamince nevadila, takže jim ke spokojenosti nic nechybělo. Jenom jednu starost měli. Nahoře na skále si udělali své hnízdo káňata. Sousedi hned začali maminku a tatínka varovat. Káňata jsou nebezpečná, budou vám krást kuřátka, zobat slepicím zrní. Musíte je odsud dostat nebo vám na dvoře nadělají škodu.

Jenom malá Maruška jejich obavy nesdílela. Sedávala na zápraží před chaloupkou a očima zdviženýma k nebi obdivovala ty nádherné ptáky, kteří majestátně kroužili nad údolím. Jejich křik se odrážel od skály a zněl ještě silněji. Zamilovala si tyto divoké obyvatele jejich dvora. A také káňata brzy poznala, kdo je jejich přítelem. Často usedala na sloupku plotu, pokukovala po Marušce a přitom si zahnutými zobáky pročesávala svá pera. Jen když vyšla na dvůr maminka nebo tatínek, roztáhla svá krajková křídla a vznesla se k oblakům. Ubíhaly dny a týdny a náhle si Maruška všimla, že káňata mají nějak napilno. Vylétávají z hnízda, hned se zase vracejí, v zobácích přinášejí jídlo. Když se z hnízda začalo ozývat slabé típání, bylo Marušce jasno. Rodina káňat se rozrostla, v hnízdě přibyla mláďata.

Co se však jednou nepřihodilo! Maruška zase seděla před chaloupkou, když tu náhle slyší zoufalé naříkání a vidí, jak ze skály padá s roztaženými křídly nešťastné ptáčátko. Maruška věděla, že na skálu nesmí, že je to nebezpečné. Ale tolik jí bylo líto malého káněte!

Vzala je, uložila za košilku a vyšplhala se až nahoru na skálu. Tam vyděšeného ptáčka uložila do hnízda a chtěla se vrátit. Vtom jí uklouzla noha a Maruška začala padat. V poslední chvíli se zachytila vyčnívajícího kořene stromu. Volala o pomoc. Maminka vyběhla před dům a hrůzou celá zkameněla. Jak zachránit malou Marušku, když kořen, kterého se drží už praská! V té chvíli, kde se vzala, tu se vzala, u skály se objevila tři obrovská káňata. Pod Maruškou rozprostřela svá silná křídla a když její ručka povolila, padající holčička spočinula na pevných křídlech jako na houpačce. Ptáci s ní ještě zakroužili nade dvorem a poté ji něžně posadili na zem. Užaslá maminka vzala svou dcerku do náruče a děkovala káňatům za záchranu svého dítěte. Zpráva o tomto zázraku se brzy roznesla po celé Stránce a lidé si začali káňat vážit. Hlídají, aby nikdo neničil jejich hnízda, nerušil jejich klid při starosti o mláďata.

Málokdo si dnes vzpomene, jak to vlastně s malou Maruškou bylo či nebylo. Ale nad stráneckým údolím stále krouží tito nádherní dravci, hlasitým voláním říkají, jaké je to krásné vidět svět z té výšky.
 

 
< Předch.   Další >
Advertisement